Recenze: PROKLETÁ KAPLE (Robin Stejskal)

Zlo nikdy nespí


Za recenzní výtisk děkuji autorovi Robinu Stejskalovi

Chci zakoupit titul Prokletá kaple


Robin Stejskal je pro mnohé neznámý autor, který na sebe upozornil v roce 2015 svou antologií Roztomilá holčička. Sbírka obsahuje směsici žánrů od sci-fi přes thriller až k hororu, u kterého setrval i v roce 2018 se svou románovou prvotinou Prokletá kaple. Dílo vyšlo u nakladatelství Talent Pro ART, s.r.o., svou pevnou vazbou a vzhledem velice přitahuje. Ale pojďme se podívat hlouběji v následující recenzi, protože jedno přísloví říká – nesuď knihu podle obalu.

Příběh začíná v malé obci Medovice, čítající okolo čtyři sta obyvatel a jednu hospodu. Právě do této vesnice přichází nový hospodský Tomáš Rarášek, aby si zde splnil svůj podnikatelský sen. Ovšem nic není tak růžové, jak si maluje, a jeho sen se mění v noční můru. Obyvatelé Medovic mají děsivé tajemství, které může stát nejeden život.

Prokletá kaple je rozdělena do tří hlavních, pojmenovaných úseků, několika kapitol a očíslovaných pasáží. Děj je vyprávěn v er-formě, krom deníkových záznamů psaných z ich osoby. Robin Stejskal zároveň použil i několik časových linií, které do sebe nakonec zapadají jako puzzle, ale v současném podání to byl vážně překotný porod.  

Rozhodně je potřeba říct, že pustit se do obsáhlejšího díla znamená si být pořádně jistý v kramflecích. Hlavní zbraní spisovatele je mít dobrý scénář, umět ho napsat a vyvolat kýžené pocity, pro které si například milovník hororů přichází. Robin Stejskal se z tohoto arzenálu vyzbrojil pouze příběhem, který má hlavu a patu. Problém je, že zbytek neměl po ruce, anebo odbyl přípravu. 

Román nabízí hned několik hlavních postav. Stěžejní je Tomáš Rarášek, který koupí hospodu a zároveň k tomu dostane i bonus v podobě nepřátelských vesničanů. Všechny postavy mají jedno společné, a to, že se chovají prvoplánově. Dostaneme se do situací, které nejsou pochopitelné, ale samoúčelné. Je až dechberoucí, jak rychle se charaktery mění, když je potřeba, a jak jsou umělé. Kromě výjimky, a tou je pan Půta (zda se jedná o jméno, nebo příjmení, není pravděpodobně zřejmé ani autorovi dle popisu v knize). Půta je takový nepříjemný starý muž s poznávacím znamením – cigaretou. Kdykoli se s touto postavou setkáme, tak zaručeně kouří. Všechny vystupující charaktery se shodují na tom, že by Půta měl být mrtvý, když je tak silný kuřák. Prostě je pokaždé nutné zdůraznit, jak neblahý vliv mají cigarety, a pokaždé je třeba podivit se, jak je možné, že tohoto muže cigarety ještě nesložily.

Robin Stejskal nás provází dějem, který je upleten z několika časových linií. Celkem dobře se mu povedlo je představit čtenáři tak, aby v nich měl možnost se orientovat. Což může být někdy kámen úrazu. Příběh má jisté známky gradace, ale stejně jako postavy je předvídatelný a tušíme, co se bude dít. Světlá stránka je, že se jedná o horor s prvky nadpřirozena, duchů a kleteb, které přivádí hlavní postavy k šílenství a není to jen krvavá řež plná sexu a vnitřností. 

Co už tak skvělé není, je zpracování. Autor má velký problém s kuřáky a se slohem. Skrz na skrz se v textu setkáme s opakováním slov, nelogickými větami, sadistickými slovními obraty a nekonečnými přirovnáváními, které ve finále působí až komicky. Nakonec je nám naservírováno několik slov, která svou odborností jednoduše nepasují do jednoduchého slohu. Tento hororový počin zaručeně pobaví, protože použití slov a vět vyjadřuje úplně něco jiného, než spisovatel zamýšlel. Vše podtrhuje ten fakt, že čtenář je natolik v šoku, že i nesmysly v příběhu bere jako celkově zanedbatelný průšvih.

Kniha v pevné vazbě v nás stále evokuje určitou kvalitu díla, ale první zádrhel přichází ve chvíli, kdy ji otevřete. Velké písmo a roztaženost textu do úplných okrajů stránky je tak neobvyklé, že je třeba si na to hodně rychle zvyknout. A aby toho nebylo málo, i ne příliš pozornému čtenáři neuniknou  náhodně umístěné věty, které mají jiný styl písma než zbytek textu. Náhoda? Ne. Spíše velká nepozornost. Editor zároveň moc neřešil překlepy anebo spojená slova, a tedy má trestné body navíc. Další noční můru v nás vyvolá fakt, že na Prokleté kapli se dohromady podílelo šest lidí a každý nese svůj podíl viny na tom, jak nedodělané toto dílo je. 

Knihu nemohu doporučit. Chyby a nepozornost, které se zde objevují – přesáhly mou míru snesitelnosti – jak by řekl sám autor. Dílo by potřebovalo velkou jazykovou úpravu a větší slovní zásobu. V tomto formátu je bohužel nečitelné. 

Přebal Prokleté kaple je na tom asi nejlépe z celého tohoto hororu. Na první pohled vážně upoutá a nutí do čtení, ale nadšení z čtenáře vyprchává po každé přečtené stránce. 


Anotace

Po debutu Roztomilá holčička přichází Robin Stejskal s hororem Prokletá kaple, ve kterém naplno ukazuje své literární schopnosti. Do nenápadné vesnice Medovice přichází nový hospodský, který postupně zjišťuje, že lidé z této obce jsou velice nevrlí a nepřístupní. Zejména nevraživý soused Půta mu dává najevo, že zde není vítán. Hospodský má stísněný pocit, který se umocňuje podivnými zvuky přicházejícími ze sklepení. 
Zpočátku se snaží vše vysvětlit racionálně, ale po několika setkáních s tajemným chlapcem změní názor. Pátrá po minulosti tamních osob, dozvídá se tajemství místní kaple, hrůzostrašnou historii školy, jenomže to už se naplno projevuje pradávná kletba… 


Nakladatelství: Talent Pro ART, s.r.o.
Žánr: Horor
Rok vydání: 2018
Počet stran: 232
Formát: pevná


Komentáře