Vydržet v nehostinném světě, ze kterého není úniku
Za recenzní e-knihu děkuji portálům Palmknihy.cz a eReading.cz
Palmknihy a eReading na FB
Chci zakoupit titul Přítel stesk!
Zuzana Nováková je známou spisovatelkou, autorkou dětských knih a básnířkou. Ve spolupráci se svým manželem, spisovatelem a literárním vědcem Jaroslavem Novákem, vyšla v roce 2018 její zatím poslední kniha - Přítel stesk.
V životě každého člověka dojde k okamžiku, kdy má pocit zmaru. Pocit, že není pánem nad věcmi, jež okolnosti přinesly. Taková situace nastala i v životě Heleny Lukasové ve chvíli, kdy byl její manžel uvězněn jako politický vězeň. Nyní sama hledá způsob, jak uživit a zabezpečit své tři děti a umožnit jim alespoň trochu důstojný život.
Vypravěči jsou farář Josef, Helena Lukasová a její dcera Viktorie. Popisují nelehkou dobu, která není přesněji specifikována, ale díky narážkám ji můžeme zasadit do padesátých let 20. století na Slovácko.
Dvacet pět pojmenovaných kapitol, které začíná vyprávět Viktorka, jsou adresované fiktivní nenarozené sestře Andělce. Psaní je pro ni určitou formou terapie, kdy se může někomu vypovídat ze svého strachu. Kapitoly jsou dost osobní a nebojí se čtenáři ukázat její skutečné myšlenky. Jedná se o takový její deník, její útočiště. Text je sentimentální, ale v dobrém slova smyslu. Něco podobného jsme mohli vidět v minulosti v Deníku Anny Frankové. Tady se autorka urputně nedrží deníkového pojetí a máme i pohledy z jiných stran, spíše na nás působí podobně stísněná atmosféra, navzdory tomu, že naše Viktorie není zavřena v holandském podkroví.
Dnes nebyl ve škole Tonek Šebesta. Kluci říkali, že mu brzy ráno odvedli otce. Ano, i jemu. Pan Šebesta má velké hospodářství, tak teď už ho mít nebude, je kulak. Ze stáje mu jezeďáci odvedou ty tři silné kučeravé koně, odvedou krávy, odvezou prasátka i husy, pak zaorají meze jeho polí. (ze 22 %)
Lyrické vyprávění malého děvčete, kterému strašně chybí otec a mateřská láska. Po otci, jenž je vězněn v Leopoldově, zdědila básnické nadání. Snaží se psát a utíkat do světa fantazie a do svých myšlenek, jen aby si nemusela uvědomovat bezútěšnou současnost. S postupujícím věkem přibývají sny a přání, ale to největší je stále v nedohlednu - aby byl její tatínek propuštěn. Po jejím vyprávění následuje text matky, která onu lyrickost roztříští. Z jejího pohledu je vyprávění zabarveno negativním nádechem a rezignací z doby, ve které musí žít.
Až teď pojedu na návštěvu, budu se snažit ze všech sil, abych byla jako z kamene. Abych držela hlavu vzhůru. Abych neviděla, co vidím. Tu tmu. Tu hrobovou tíseň. To tlusté sklo a drátěnou síť za ní. Toho tatínka, kterého sotva poznávám. Jak je bledý, navlečený v šeredném mundúru, co na něm plandá. Jak jsou jeho oči plné lásky... Jak si sundá čepici, už když ho vedou, a jak ji mačká v ruce. Takovou hnusnou, drsnou čepici. Budu se snažit zůstat slepá, bez citu - ale co jestli to zase nedokážu? (ze 59 %)
Přítel stesk popisuje tvrdou éru komunistických padesátých let, údernou pěst strany, která dopadne nejen na zrádce lidu, ale i na jejich rodiny s drtivou silou. Helena Lukasová nebyla žena zvyklá na tvrdou, ale musela se obětovat. Kniha popisuje nejen tvář režimu vůči rodině, ale i vztahy mezi jednotlivými příslušníky. Rodinný chlad, odcizení a vzájemné nepochopení mezi matkou a dcerou. Realistický pohled matky, která dře, aby měli co jíst, oproti snílkovské povaze dcery, jejíž myšlenky se toulají od prvních lásek k vězněnému otci a touze být někým přijímán a milován. Obě mají svůj pohled na věc a nedovedou se vcítit do situace té druhé. Matka, které vlastní sny utekly mezi prsty. O to víc nenachází empatii pro svou dceru. Vychovává ji tak, jak byla vychovávána ona. Můžeme vidět krásu kolem, pokud čelíme existenciálním problémům? Je důležitější střecha nad hlavou, nebo pocit, že za mnou stojí někdo, komu mohu věřit?
„Když déšť a kroupy na polích potloukly všechno obilí, nemyslí lidé na zmrskané keře jasmínu a v blátě utopené plátky růží v zahradách.“ (ze 91 %)
Novela je výpovědí Viktorčiných niterních pocitů s občasnými pohledy ze strany matky nebo faráře. Dílo je silně lyrické a je vidět, že autorka je básnířka. Poetika díla je cítit z každé stránky, zasněné melancholické duše si přijdou na své a četba pro ně bude potěchou. Kdo chce jednolitý příběh a nemá rád myšlenkový trysk ve stylu Virginie Woolf, pro toho tato kniha nebude tou pravou volbou.
Zajímavostí je, že autorka vycházela ze svých zážitků a ze života skutečného kněze Ladislava Simajchla. Mně jakožto poetické duši se kniha neskutečně moc líbila. Tragiku dovedla skrýt do melodických a lehkých vět. Konec trochu vyšuměl do ztracena a dovedu si příběh představit buď ukončen více konkrétněji, nebo naopak ještě více abstraktněji. Autorka je pro mě objevem tohoto roku a jsem zvědavá na její ostatní počiny. Škoda, kniha byla tak krátká a za chvíli byl všemu konec.
„Vzácná a přístupná připomínka temného období nedávných dějin.“
Viktorka je dcerou „zrádce lidu“. Všichni dávají rodině bez otce najevo, že jsou špína. Přece se však najde někdo, kdo se dcery s matkou ujme. Ani jedna však není na život na faře zvyklá. Zatímco městská dáma Helena se ale do práce vrhne, Viktorka se utíká ke svým veršům. Vztahu chladné matky a citlivé dcery básně dále ubližují. Lyrický román o udavačství, ale i hrdinství, o hořkosti, ale i lásce a melancholii si klade otázky po možnostedch svobodného života.
Zuzana Nováková - Přítel stesk
Nakladatelství: Vyšehrad
Žánr: novela
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
Formát: epub, mobi, pdf
Komentáře
Okomentovat