Recenze: URBAN GAMES (Andrew Thomas Jurasek)

Zvrácená zábava může začít! 


Za recenzní e-knihu děkuji portálům Palmknihy.cz a eReading.cz

Palmknihy.cz a eReading.cz na Facebooku

Chci zakoupit titul


V roce 2014 vydal debutant a youtuber pod pseudonymem A. T. Jurasek své první, poměrně kontroverzní dílo, týkající se amerického stylu her, které účastníkům zničí soukromí a vyhrabají na ně vše, co jde. Inspirace se v případě autora projevila velmi kreativně a brutálně. Urban Games jdou totiž až na dřeň a pohltí vás tak trochu v hororovém stylu. Má tohle čtení pro otrlé čtenáře něco do sebe?

„Dámy a pánové,“ křičel moderátor do mikrofonu, „toto je historický okamžik! Úplně první soutěžící právě vchází do Města! Brána se otvírá! Hodně štěstí!“ (6% z knihy)

Styl psaní v ich-formě i er-formě je příjemně svižný, lehce dramatický a šikovně pojatý. Autor má bohatou slovní zásobu a umí s ní pracovat. Na první pohled není znát, že je to debutant. Zdá se, že před samotným vydáním se zřejmě už vypsal a natrénoval si práci se slovy. To mu určitě zvedá laťku, protože na některých textech začátečních autorů je zkrátka na první pohled znát nejistota a nedostatek umu. Objevují se i líbivé metafory, které děj o něco víc rozvíří. 

A. T. Jurasek píše velmi autenticky a zapojuje do vyprávění i klasický americký humor, kdy se kupříkladu moderátor kýčovitě urve a začne plácat dlaněmi o podlahu. Přemrštěná gesta jsou u moderátorky také běžná, což opravdu dotváří autentický dojem a vyvolává pocit, že čtenář sleduje skutečnou zahraniční reality show se vším všudy. 

Upsal jsem se ďáblu za lepší život, a teď bylo na mně, abych splnil svou část smlouvy. (14% z knihy)

Kamenem úrazu může být pro mnohé čtenáře vyšší počet účastníků soutěže, tedy postav. Navíc autor některé své hrdiny představuje v ich-formě a jiné naopak v er-formě, snad aby poukázal na to, kdo je vedlejší a hlavní postava? Nepřišla jsem na to, ale při čtení mi to nijak nevadilo. Pasáže o Theovi, Davidovi, Sáře a Lowelle jsou psány  ich-formou, stejně jako texty, v nichž vystupuje Nohely, ty jsou ale bezdůvodně vyznačeny kurzívou. Oproti tomu Josephine, Lamar, Wiga a Fortune jsou zobrazeni v er-formě. Proč tomu tak je? Ví autor. Ale pravdou je, že některé čtenáře to může mást. Jelikož je postav hodně, tak v průběhu času si můžeme říct, co tam dělá onen hrdina, když jsme o něm celou dobu neslyšeli a nejspíš na něj od začátku zapomněli. Méně výrazné postavy se ztrácejí a zase objevují, je potřeba být obezřetný a číst pasáže nejlépe v krátkém časovém sledu za sebou. 

Debutant se tedy nevyhnul klasickému problému prvotin. Příliš mnoho postav dělá děj hutnější, zahlcuje a mate čtenáře. V jedné části je autor dokonce představuje za sebou, což je nejhorší způsob prezentace, který snad existuje. Čtenář nemá zrovna dvakrát šanci si tolik postav najednou zapamatovat. Pokud se s nimi setkáváte v průběhu děje a postupně je poznáváte, je to snazší. Největším problémem je, že autor dokázal propracovat řádně jen pár postav, zatímco ty ostatní působí jako loutky do počtu a povrchněji. Zbytečné minus. Zaměřit se na méně postav by určitě prospělo. I pro zkušeného spisovatele není snadné oživit vícero postav, natož snad pro začínajícího autora. 

Není tohle náhodou simulace poválečného stavu? Je to vůbec ještě ta hra, do které jsme se přihlásili? Co když nás tady nakonec nechají zavřené, dokud se nepobijeme a nesníme navzájem? A dovolili by tvůrci her kanibalismus? Co je vůbec dneska za den? A kolikátý den už tady jsme? (65% z knihy)

Samotná dějová linie je plynulá. V některých částech se dělí, v jiných se zas naopak stmeluje. Příběh je poměrně nepředvídatelný a prolínají se v něm akčnější i poklidnější části. Některé jsou ryze akční, jiné se zas věnují spíše přežití a negativním emocím, které hráče ovlivňují. Jak jste již zřejmě pochopili z anotace, tak dvacet vybraných se vydává do uzavřeného města vyhrát svou odměnu. Všechno je dovoleno. Zákony v tomto prostoru neexistují a temnější lidská stránka tak vyplouvá u některých členů na povrch. Do toho jsou hrdinové ještě zaměstnáváni různorodými soutěžemi, které jsou kruté, krvavé a zvrácené. Rozhodně nic pro slabé povahy. Přesto si však nemyslím, že by autor šel přes čáru. Nevyžívá se v tom, ale na druhou stranu scény netají nebo nezamlžuje. K tomu všemu se přidávají další problémy, ale o těch už si přečtěte sami. Hráče rozhodně nečeká procházka růžovým sadem, spíše se připravte na pekelnou jízdu, protože čtení může působit velmi návykově, pokud vás námět zaujme. Nečekejte žádné uměle natahované taje či napětí. 

S ohledem na moderní technologie vám dochází, že se dá námět brát jako dystopický náhled na trýznivou budoucnost reality show. Některé prvky jsou důmyslné, kreativní a v některých případech opravdu nelidské. Nuže, máte-li citlivý žaludek a duši, nejspíš vás příběh nenadchne. Abych vás navnadila, tak kniha není jen thrillerem, ale obsahuje i detektivní a romantické prvky. Pohled na mezilidské vztahy a psychiku lidí, kteří se ocitnou na pokraji smrti. 

Děj je prokládaný úryvky z deníku Urban Games News a záznamy z rozhovorů, obsahující klasické chvástání soutěže, drby o účastnících a prostě očekávané plky, kterými se snaží televize pozvednout svou show. V tomto případě jsou vhodně použité, dokreslují atmosféru, i když ve většině případů jsou méně zajímavé a příběh neobohacují. 

Dá se říct, že autor neopomněl nic, ale některé texty byly zdlouhavější a zbytečně popisnější. Je jasné, že se snažil vše zobrazit, ale o trochu stručnější pasáže by zřejmě neuškodily. 

K závěru se není třeba vyjadřovat. Po dvaceti dnech prostě hra končí, a kdo zůstane na živu, bude moct žít ve vatě. Jenže který z hráčů to bude? Nepředvídatelný děj je příjemným zpestřením, udrží vaši pozornost od začátku a dokonce. V případě, že vyjde pokračování Urban Games, věřím, že budete stát v první řadě stejně jako já. 

Urban Games je thriller pro otrlé, kteří mají pro strach uděláno a nic jim jen tak nezvedne žaludek. Přestože brutalita není přehnaná, je potřeba mít určité porozumění pro zvrácenost. S ohledem na počet postav bych čtení doporučila spíše náročnějším čtenářům, kteří jsou zvyklí na spletitější příběhy, a orientace jim proto nebude dělat problém.

Uvědomuju si, že celá tahle hra je o bolesti. Tělesné i duševní. Tolik bolesti… (75% z knihy)

Prvotina má své vady, ale množství kladů značně převládá. Námět i jeho zpracování mě opravdu velmi zaujaly. Připadala jsem si jak uprostřed arény, které vévodí svými hororovými prvky SAW. A ačkoliv horory nečtu, tak tenhle thriller mě vážně pohltil. Za dva dny jsem si prožila reality show a fakt mě dostala. Ani jsem neměla problém se vypořádat s větším počtem hrdinů, ztrácela jsem se minimálně a o zážitek mě tak nepřipravilo nic. Styl psaní mě příjemně překvapil a celkově hodnotím titul velmi kladně. Pokud autor vydá další knihu, určitě si ji ráda přečtu. 

Na knižní obálce vidíte logo Urban Games, které slouží pro lepší představu také uvnitř knihy. Až budou hráči ve městě na toto logo narážet, hned vám vytane na mysl. Skvělý tah. Navíc ilustrace působí zajímavě a realisticky. 



Anotace: 
20 dní.
20 soutěžících.
200 milionů.

Urban games se zprvu jeví jako další tuctová reality show s poutavým sloganem hry, při kterých půjde o život. Soutěžící si myslí, že mají skvělou příležitost zbohatnout a začít nový život, ale hned při prvním úkolu zemřou dva hráči…
Druhý úkol se nezadržitelně blíží. A tvůrci her pro ně mají přichystáno spoustu dalších překvapení…
Uzavření ve Městě, aréně, kde se celá soutěž odehrává, se vzápětí rozjíždí diváky bedlivě sledovaná hra o přežití. Kdo ze soutěžících vydrží až do samého finále a kdo nakonec podlehne?

Nakladatelství: Royen Trade s. r. o. 
Žánr: Thrillery
Rok vydání: 2014
Počet stran: 274
Formát: Epub, Mobi


Komentáře