Recenze: JAK SE BRÁNÍ PSYCHOLOG (Pauline Dolezal)

Co dělá psycholog, když...

Za recenzní výtisk děkuji autorce Pauline Dolezal.

FB Pauline Dolezal

Chci si zakoupit knihu Jak se brání psycholog.

Pauline Dolezal na českou literární scénu vtrhla se svým debutem, který čtenářům slibuje zajímavý zážitek. Ač se dílo může jevit jako populárně naučná publikace o tom, jak se vyrovnat s některými životními kotrmelci, není tomu tak. Je to neočekávaně vtipné počtení, místy vedoucí k zamyšlení nad osudem a lidským údělem. Chvilkami si u četby oddechnete, občas vás donutí přemýšlet a někdy vás přivede k rozřešení něčeho, co třeba i vás samotné trápí.

Dvacetiletá zrzka Pavlína je mimo jiné studentkou psychologie. Jak sama ve svém příběhu zmiňuje, nebylo to jejím původním přáním, ale na školu se dostala, a tak se studii psychologie poměrně úspěšně válčí. Odbornější nahlédnutí do lidské duše ji vede k tomu, že přemýšlí více nejen nad konáním lidí ve svém okolí, avšak hlavně pozoruje sama sebe a zaznamenává si množství podnětných postřehů, jež mnohdy vyvolají úsměv na tváři, ale také samotnou hlavní postavu popouzejí k zamyšlení nad tím, jak mohla jednat lépe, aby se příště v podobných situacích nestala pohroma.

To, co nám autorka ve svém titulu Jak se brání psycholog předložila, je zajímavé hned z několika úhlů pohledu. Prvním takovým překvapujícím bodem je samotná náplň, vyprávění je uvedeno krátkým, jak autorka sama napsala, Oduševnělým úvodem, jenž sám o sobě utváří jakýsi kontext celého díla, protože se zde dočtete o tom, kde a jak na knize Pauline Dolezal pracovala a proč vůbec publikace vznikla. Ač to může na někoho působit dojmem zbytečnosti, svůj význam tato ultrakrátká kapitolka má, protože vám naznačí, co od následujících epizod můžete očekávat.

Hned první epizoda vás ohromí svou odvážností, protože útočí na city čtenářů, jelikož je zaměřena na sex a seznamování. Dalo by se říci, že toto téma je svým způsobem zachyceno i v dalších příbězích. Ač to není explicitně řečeno, nepřímo to můžete z textů vycítit. Téma sexuality a všeho, co s tím souvisí, osloví pravděpodobně více mladší čtenářky a vrstevnice hlavní protagonistky, jež řeší stejné nebo aspoň podobné problémy a hledají odpovědi na své otázky. Když se do příběhů začtete, zjistíte, že jsou poutavé a snadno si vás získají pro svou lehkost a humor. Pokud však od této knihy očekáváte pouze příběh, jste na omylu, protože v jejím textu objevíte i poezii, ve které se Pavlína vypisuje ze svých smutků.

Neméně interesantní je pak použitá slovní zásoba. Autorka vychází vstříc svým čtenářům a snaží se, aby jim knížka byla blízká. K tomuto přispívá zejména výběr jazykových prostředků a způsob vyjadřování postav. Setkáte se tak s nespisovnými slovy a s častým používáním výrazů jako na prd, na prdlačku a dalších podobných. Někdo to může považovat jako mínus, které plyne z nevypsanosti a z věku Pauline Dolezal. Jiný v tom naopak shledá klad, jenž jsem popsala v předchozích řádcích.

Už jste se někdy učili řídit při záchvatu smíchu? Vřele doporučuju. Po osvěžujícím komentáři posádky auta jsem předvedla nejlepší hodinu své dosavadní řidičské kariéry. Byla jsem klidná, a tak nějak automaticky řadila, dávala blinkr, průběžně kontrolovala rychlost, najednou zjevující se chodce, a dokonce mi nedělalo problém ani trefit správný pruh na křižovatkách. Aspoň jsem trochu vylepšila vizitku psycholožek za volantem. No co, dopravní psychologii jsem absolvovala na výbornou. (str. 11) 

Negativem pak mohou být i občasné textové chyby. V některých slovech písmeno přebývá, jinde naopak chybí. Nicméně tyto prohřešky nemění nijak význam a nejsou tudíž až tak závadné. Horší je to v případě pravopisu, kdy se objeví například spojení pod mými nohami, což z vypravěčky činí neživou věc.

Stylistika je také na nižší úrovni. Některé věty jsou hektické a nedávají smysl. Tento fakt se nezmění ani po opakovaném přečtení příslušné části textu. Stejně tak je možné posoudit i občas nesmyslnou grafiku odstavců, kdy dochází k odřádkování v půli slova a bez rozdělovníku či tvoření odstavců uprostřed věty a podobně. Když se nad tím ale čtenář více zamyslí, může si klást otázku, jestli náhodou nejde o autorčin záměr. Zda se náhodou nesnažila v monologu hlavní protagonistky odrazit stav psychiky a jakousi rozháranost, jež je v jednání a chování Pavlíny zřejmá od první chvíle.

Jak již z předchozích odstavců vyplynulo, hlavní hrdinka svůj osobní příběh vypráví v první osobě jednotného času a povětšinou v přítomném čase. Tento fakt působí úderněji a ve čtenáři vyvolá pocit, jako by byl přímým svědkem toho, co se v ději odehrává. Veškeré příhody jsou zakomponovány do dvaceti šesti krátkých kapitol, v nichž se ukrývá zábava, ale i ponaučení. Zajímá vás, jak se se svými problémy popere protagonistka? Pusťte se do čtení a určitě to zjistíte.

Můj subjektivní názor je i přes celou řadu negativních prvků, které jsem zmínila výše, spíše pozitivní. Líbilo se mi, jak autorka do detailů prokreslila hlavní postavu a její kladné, ale i záporné charakterové vlastnosti. Tím, jak Pavlínu vedla k vyřešení jejích problémů a ukazovala, že je důležité bojovat a nikdy se nevzdávat, dala mně jako čtenářce dostatečné pole k zamyšlení se nad tím, zda bych také zásadním způsobem nemohla ovlivnit svůj život. V celém vyprávění se pořád něco dělo a při čtení jsem měla téměř neustále úsměv na tváři, protože humor je protagonistce vlastní. I přesto, že kniha obsahuje vhled do lidské psychiky, nemusíte se bát ničeho odborného, spíše se vybavte pořádnou dávkou pochopení a empatie. Jazykové a grafické provedení mě v případě této publikace bohužel zklamalo, ale jak jsem napsala v recenzi, je možné, že se jednalo o autorčin záměr. Avšak myslím si, že charakterové a citové vlastnosti vypravěčky by se neměly odrážet na pravopisu ani na grafice odstavců.

Titul Jak se brání psycholog bych doporučila spíše mladším čtenářkám, které trápí trable s láskou, rodiči, brigádami, kamarády a podobně. Své si v textu najdou pochopitelně i chlapci a rodiče dětí. Těm se zejména otevírá cesta k pochopení nálad a psychologického rozpoložení jejich ratolestí.

Anotace:

I psycholog má své dny – a má jich hodně. Dny, kdy stojí na pokraji zdravého rozumu, na svěšených rukách boxovací rukavice… puls 260 na 500…

Má psycholog právo vyšilovat?

Může si dovolit emoční pokles(k)y?

Rozchodí rozchod?

Smí mít občas chuť někomu rozbít hubu?

Nebraňte se, popadněte knihu a padejte do ringu!

Kniha je vhodná pro ty, kteří zastávají názor, že bolest, trápení a labilita jsou rezervované striktně jen „obyč“ populaci a odborníkům se vyhýbá jako muž manželské poradně.

Pauline Dolezal: Jak se brání psycholog

Nakladatelství: Klika
Žánr: psychologické povídky
Rok vydání: 2018
Počet stran: 80
Vazba: vázaná