Nedávno jste měli možnost přečíst si první úryvek ze sci-fi románu Krycí jméno Hortenzie, který vyšel u nakladatelství Klika debutantce Maryle Adamcové. Dnes si můžete přečíst další, již poslední úryvek.
Anotace:
Vesmír ve vzdálené budoucnosti je nebezpečným místem pro život. Války, revoluce, pašeráci, nadplanetární společnosti a vesmírné mocnosti, které tahají za nitky… Je snadné se dostat do potíží.
A pak je tu major Smith, majitel vesmírné lodě zvané UFO. Ten se do potíží hned tak nedostane. Spíš potíže řeší… anebo působí. Záleží na tom, pro koho zrovna pracuje. Jak ale obelstít sledovací zařízení na vodní planetě, kde je všechno pod kontrolou? Proč je důležité mít na vesmírné lodi lékárničku, a jak vypadá obyčejná chameleonizace? A kdo je, ksakru, teta Hortenzie?
Newland
Stáli s Johnym Doem v rozlehlém hangáru. Doe čekal, že tady uvidí onu zázračnou vesmírnou loď, ale uviděl pouze různé stroje a přístroje různé velikosti v různém stupni dokončení. O některých Doe vůbec neměl tušení, k čemu slouží. Žádná vesmírná loď tady nebyla. Tedy až na zrezivělý vrak vesmírného plavidla, který stál na opačném konci hangáru. Doea napadlo, že nějaký pilot amatér zabloudil v meteoritickém roji a někdo po letech tento vrak odkoupil od jeho dědiců k rozebrání na součástky.
„Kde je ten tvůj zázrak, šéfe?“ zeptal se.
„Přímo před tebou.“
„Fakt děsně vtipný,“ řekl Doe kysele.
Ale Smith nevtipkoval. „Co se ti nezdá?“ zeptal se dotčeně.
Je to cvok. Jako bych to nevěděl. Vážně je cvok, pomyslel si Doe.
„Aha, takže tohle je nejlepší loď ve vesmíru?“ zeptal se takovým tónem, jakým se mluví s dětmi nebo psychicky nemocnými lidmi.
„Ve vesmíru a okolí,“ opravil ho Smith. „Ujišťuji tě, Johny Doe, že UFO je v současnosti nejlepší vesmírné plavidlo.“
„UFO? Proč UFO?“ zeptal se Doe opatrně. Se šílenci, obzvlášť ozbrojenými, je třeba jednat opatrně.
„Nějak se to musí jmenovat,“ vysvětlil Smith.
„Aha. Promiň šéfe, ale UFO, pokud se nepletu, znamená neidentifikovaný létající objekt.“ Doe zdůraznil slovo létající.
Smith pokrčil rameny, jako by opravdu nechápal, o co Doeovi jde. „Jestli pro mě nechceš pracovat, najdu někoho jiného,“ řekl lhostejným tónem. „Zálohu mi nemusíš vracet.“
„Vrátím ti ty prachy,“ řekl Doe povýšeně. Sice už část těch peněz stačil utratit, ale lepší bude se nějakou dobu trochu uskromnit než něco dlužit nějakému šílenci. „Co… co… to je?“ skoro se vyděsil při pohledu na UFO.
Najednou už tam nestál vrak, ale nová vesmírná loď. Oranžová. Se zelenými a fialovými hvězdičkami.
„Pořád to samé, Johny Doe, pořád to samé,“ řekl major. „UFO je nejen rychlé, ale má i mnoho jiných předností.“
„Šéfe, nevím, co na to říct,“ přiznal Doe.
„Nádhera, že?“ řekl Smith a díval se na UFO obdivně. „Pro mě pracují jen ti nejlepší,“ vysvětlil. „Jen ta barva… Newlanďané mají zvláštní smysl pro barvy. Není se co divit, když se někdo musí celý život dívat na zelenou oblohu. Jiná barva by nebyla?“ řekl směrem k Ufu.
UFO změnilo barvu na světlezelenou. Na barvu newlandské oblohy.
„Je to lepší?“ zeptal se mladík, který se zhmotnil za nimi.
Doe sebou trhl.
„Neviděl jsi teleportaci nebo co?“ podivil se mladík ironicky.
„To je seržant Berger,“ představil ho Smith. „Řečený Magik.“
„Nedivím se,“ řekl Doe, stále pod dojmem transformace vraku na novou vesmírnou loď.
„Obyčejná chameleonizace,“ řekl Magik skromně.
Text © Maryla Adamcová
© Nakladatelství Klika, 2018
Komentáře
Okomentovat