Rodina je základ státu
Za recenzní výtisk děkuji autorce Šárce Rosové Váňové
Autorka Šárka Rosová Váňová na FB
Chci zakoupit titul Moje dětství na draka
Na české literární scéně se to poslední dobou jen hemží mnohostranně založenými lidmi. Na projektu jsme vám již představily díla mnoha autorů, kteří nejen píší, ale věnují se i dalším činnostem. Netýká se to pouze mužů, ani dámy nezůstávají pozadu. Chtěly bychom vám představit Šárku Rosovou Váňovou. Možná se vám bude její jméno zdát povědomé. Aby také ne. Šárka mimo spisovatelskou dráhu působí jako dabérka, moderátorka, fotografka a bloggerka. V minulém roce se představila e-knihou Přiměřeně laskavé příběhy, letos se její autorské portfolio rozrostlo o humorný román s biografickými prvky nazvaný Moje dětství na draka. Kniha vyšla počátkem června jako první vydané dílo v nově vzniklém nakladatelství KNIHA.JE.
Příběh vás zavede do Československé socialistické republiky v letech 1973 až 1981. Seznámíte se s malou Šárkou, která právě nastupuje do první třídy základní školy. Šárka je jedináček, bydlí společně se svými rodiči v průmyslovém městě na severu Čech. Její maminka pochází z Maďarska a má černé vlasy a Šárka je po ní zdědila. Tatínek pracuje jako fotograf, postupem času mu jeho žena začne pomáhat a je zcela samozřejmé, že ani dcera nemůže zůstat pozadu a je zapojena do pracovního procesu. A tak se Šárka díky otcově zajímavému povolání mnohému přiučí a dovolí vzniknout mnoha vtipným situacím.
Vyprávění pokrývá dobu od Šárčina nástupu do základní školy až po odjezd na intr. Otevřený konec ve čtenáři podněcuje zvědavost. V hlavě vám vytane otázka, zda se se Šárkou ještě někdy budete moci setkat.
A pak mě napadlo něco senzačního. Schovala jsem se do jedné veliké skříně, kterou má teta v ložnici. Má tam dvě, ale v téhle bylo víc místa. Říkala jsem si, že tady mě Béďa určitě nenajde. Dlouho se nic nedělo a bylo ticho. Tak jsem si sedla uvnitř na vysavač a čekala, co bude.
Ale pořád nic nebylo. Zavolala jsem hůůů uuu! Zase nic. Béďa mě hledal asi někde jinde. A to už jsem se trochu bála. Strčila jsem do dveří, protože mě už nebavilo být schovaná. Ale ony držely jak přibité! (Str. 31)
V tomto humorně laděném románu s biografickými prvky se setkáte s naivně dětskou vypravěčkou Šárkou užívající minulého a přítomného času. Objevuje se velká spousta dialogů, ačkoliv postav není přehršel, jak by si jeden mohl myslet. Seznámíte se pouze s nejdůležitějšími členy rodiny. A jak jistě sami víte, v každé rodině se častokrát přihodí veselé historky, které stojí za to vyprávět dále.
V některých kapitolách se setkáte s důvěryhodnou mluvou malé slečny. Postupem času, jak Šárka roste, je znatelná její proměna a její argumenty vás nenechají chladnými. Zpočátku vypravěčka vypráví hlavně o svých rodičích, ale čím je starší, tím se více zaměřuje na první lásky a trápení s nimi spojené. Skoro na každé stránce se objeví něco, co vás zaručeně rozesměje. Humor užitý paní Rosovou Váňovou je nenucený. Autorka totiž často popisuje každodenní činnosti, které známe ze svých životů. Vzhledem k tomu, že se jedná o rodinný příběh, setkáte se nejen s ironií, ale i s vulgarismy a ruskými slovy, protože Šárčina prababička je Ruska.
Co vás při otevření knihy jako první zaručeně zaujme, je formát díla a úprava písma. Moje dětství na draka obsahuje osmasedmdesát kapitol kratšího rozsahu – nejsou očíslovány, ale pojmenovány hlavní myšlenkou dané pasáže a zvýrazněné červenou barvou. Na konci knihy je pro lepší orientaci připojen obsah, což je ocenitelné. Skoro na každé straně se setkáte s výstižnými černobílými ilustracemi pocházejícími od Mirka Vojáčka. Komu by nestačily přimalované obrázky, autorka své dílo udělala velmi osobním, neboť se rozhodla do textu přiložit i několik fotografií z dob jejího dětství.
Co se týče Šárčiny postavy, je spíše samotářka , která nemá mnoho kamarádů. Hodně jejích spolužáků ji odsuzuje pro původ a vzhled její matky. V sedmé třídě si dokonce začala psát deník, jenž je v textu zvýrazněn tučným písmem. Deníkové zápisky se týkají „problémů“ postihujících dospívající slečny. Takže vězte, že o humorné události není nouze.
Někomu by mohl vadit krátký rozsah. Ačkoliv je text krásně upraven a obohacen, na jedné straně se nachází pouze pár odstavců, takže se jedná o knihu, na pár hodin. Zklamáni budou čtenáři náročnější literatury, neboť tento román není nikterak hlubokomyslným.
Kdo žil v „sedmdesátkách“ a „osmdesátkách“, bude mít při čtení výhodu ve znalosti tehdejších popisovaných socialistických výrobků a událostí. Mnozí z vás, i mladší generace si zajisté bude pamatovat na žvýkačku Pedro a na to, jak jste se snažili udělat s ní co největší bublinu. Pokud nebudete znát nějaký pojem, kniha vás obohatí v tom, že si o dané věci zjistíte více. Ti, kdo si tuto minulost pamatují, mohou s nostalgií v srdci zavzpomínat na to, jaké to tenkrát bývávalo.
Můj subjektivní dojem z tohoto humorného díla je pozitivní. Ačkoliv jsem v časovém období pokrývající tento příběh nebyla ještě na světě, nic mi nebránilo se do vyprávění naplno vžít a užít si ho, jako kdybych byla součástí všeho dění. Narodila jsem se na konci osmdesátých let a spoustu věcí jsem si díky knize znovu vybavila a zavzpomínala na ně.
Knihu bych doporučila všem čtenářům, kteří hledají ve čtení chvíli příjemného oddychu a nenuceného vtipu. Moje dětství na draka vám totiž dovolí nejen vzpomínat či poznat dobu minulou, ale i nahlédnout do autorčina života. V tomto případě není na místě stanovit cílovou skupinu čtenářů, neboť na této humorné románové jednohubce si zajisté rádi smlsnou čtenáři jakéhokoliv věku a najdou si v ní to své. Mladší čtenáře navíc osloví forma vyprávění očima dítěte a ilustrace.
V některých kapitolách se setkáte s důvěryhodnou mluvou malé slečny. Postupem času, jak Šárka roste, je znatelná její proměna a její argumenty vás nenechají chladnými. Zpočátku vypravěčka vypráví hlavně o svých rodičích, ale čím je starší, tím se více zaměřuje na první lásky a trápení s nimi spojené. Skoro na každé stránce se objeví něco, co vás zaručeně rozesměje. Humor užitý paní Rosovou Váňovou je nenucený. Autorka totiž často popisuje každodenní činnosti, které známe ze svých životů. Vzhledem k tomu, že se jedná o rodinný příběh, setkáte se nejen s ironií, ale i s vulgarismy a ruskými slovy, protože Šárčina prababička je Ruska.
Co vás při otevření knihy jako první zaručeně zaujme, je formát díla a úprava písma. Moje dětství na draka obsahuje osmasedmdesát kapitol kratšího rozsahu – nejsou očíslovány, ale pojmenovány hlavní myšlenkou dané pasáže a zvýrazněné červenou barvou. Na konci knihy je pro lepší orientaci připojen obsah, což je ocenitelné. Skoro na každé straně se setkáte s výstižnými černobílými ilustracemi pocházejícími od Mirka Vojáčka. Komu by nestačily přimalované obrázky, autorka své dílo udělala velmi osobním, neboť se rozhodla do textu přiložit i několik fotografií z dob jejího dětství.
Co se týče Šárčiny postavy, je spíše samotářka , která nemá mnoho kamarádů. Hodně jejích spolužáků ji odsuzuje pro původ a vzhled její matky. V sedmé třídě si dokonce začala psát deník, jenž je v textu zvýrazněn tučným písmem. Deníkové zápisky se týkají „problémů“ postihujících dospívající slečny. Takže vězte, že o humorné události není nouze.
Někomu by mohl vadit krátký rozsah. Ačkoliv je text krásně upraven a obohacen, na jedné straně se nachází pouze pár odstavců, takže se jedná o knihu, na pár hodin. Zklamáni budou čtenáři náročnější literatury, neboť tento román není nikterak hlubokomyslným.
Kdo žil v „sedmdesátkách“ a „osmdesátkách“, bude mít při čtení výhodu ve znalosti tehdejších popisovaných socialistických výrobků a událostí. Mnozí z vás, i mladší generace si zajisté bude pamatovat na žvýkačku Pedro a na to, jak jste se snažili udělat s ní co největší bublinu. Pokud nebudete znát nějaký pojem, kniha vás obohatí v tom, že si o dané věci zjistíte více. Ti, kdo si tuto minulost pamatují, mohou s nostalgií v srdci zavzpomínat na to, jaké to tenkrát bývávalo.
Můj subjektivní dojem z tohoto humorného díla je pozitivní. Ačkoliv jsem v časovém období pokrývající tento příběh nebyla ještě na světě, nic mi nebránilo se do vyprávění naplno vžít a užít si ho, jako kdybych byla součástí všeho dění. Narodila jsem se na konci osmdesátých let a spoustu věcí jsem si díky knize znovu vybavila a zavzpomínala na ně.
Knihu bych doporučila všem čtenářům, kteří hledají ve čtení chvíli příjemného oddychu a nenuceného vtipu. Moje dětství na draka vám totiž dovolí nejen vzpomínat či poznat dobu minulou, ale i nahlédnout do autorčina života. V tomto případě není na místě stanovit cílovou skupinu čtenářů, neboť na této humorné románové jednohubce si zajisté rádi smlsnou čtenáři jakéhokoliv věku a najdou si v ní to své. Mladší čtenáře navíc osloví forma vyprávění očima dítěte a ilustrace.
Co se týče obálky, nemohla být lépe zvolena. Svou červenou barvou a hvězdou symbolizuje tehdejší politický systém a průmyslové pozadí nám dovoluje poznat prostředí, kde se Šárčino vyprávění odehrává. Bonusem je vypuštěný drak dokonale korespondující se samotným názvem.
Anotace:
Jaké bylo dětství v roce 1973? Vitacit, Pedro, hlasatelky v televizi, tranďáy i úžeh kvůli mrkváčům! Jestlipak si ještě pamatujete na tu počeštěnou zkratku CCCP, ve které figuroval car a carevna? A jak si s takovou delikátností poradil Šárčin tatínek – kutil, umělec, sem tam nervák a topič myší? Pobavte se nad příběhy netradiční rodiny pohledem rostoucího dítěte.
Nakladatelství: Kniha.je
Rok vydání: 2018
Žánr: humorný román
Počet stran: 136
Vazba: brožovaná s přebalem
Komentáře
Okomentovat