Když se jizvy na duši spojí v jizvu přes tělo
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit titul Jizvy na zip / Bylo debilo.
Autor Jan Krůta není spisovatelským nováčkem. Již v minulém století pracoval jako redaktor několika časopisů a na jeho psaném projevu je to velice znát. Jak moc se nechal inspirovat vlastním životem?
Kniha zaujme již na první pohled svým formátem, který je více širší než vyšší, a to z jednoho praktického důvodu. Jak už název napovídá, jedná se o dvě díla. Novelu Jizvy na zip a humorné články z řad přispěvatelů do tehdejšího časopisu Bylo debilo. Oba tyto útvary jsou na jedné stránce rozděleny pomyslným zipem. Publikaci tedy můžete číst z obou směrů zároveň, nebo si přečíst jednu část a pak až druhou. Nevýhodou je, že titul není číslovaný, takže orientace v textu je těžší.
Kniha zaujme již na první pohled svým formátem, který je více širší než vyšší, a to z jednoho praktického důvodu. Jak už název napovídá, jedná se o dvě díla. Novelu Jizvy na zip a humorné články z řad přispěvatelů do tehdejšího časopisu Bylo debilo. Oba tyto útvary jsou na jedné stránce rozděleny pomyslným zipem. Publikaci tedy můžete číst z obou směrů zároveň, nebo si přečíst jednu část a pak až druhou. Nevýhodou je, že titul není číslovaný, takže orientace v textu je těžší.
Novela Jizvy na zip začíná v nemocnici na kardiochirurgickém oddělení, kde novinář Petr píše článek. Příběhy dětí i dospělých, jejichž hrudníky mají svou jizvu na zip, která jim zachránila život. Petr zde potkává Marii, která má také svou jizvu, ta ale není tak patrná jako ty na hrudníku. Do jaké míry je Petr autorovo alter ego? A do jaké míry může láska i přes velký věkový rozdíl dát novou chuť do života?
Marie a Petr jsou dva nejvíc osamělí lidé, nebo tak se jim to aspoň v určitou chvíli zdá. Prostý poctivý text ukazuje, jak si dva lidé otvírají své zipy do duše a snaží se do ní i nahlédnout. Místy vtipné, místy smutné. Ve spojení doby reálného socialismu a politického tlaku.
Kde není kapka pokory a studu, tam bývají kategorické soudy. Kde není úcta před člověkem šlapajícím hlínu, tam by neměla být moc... (kapitola 6)
Kniha poklidně plyne v mírném tempu, které více nabízí prostor pro otázky. Co všechno člověk dokáže v jednu chvíli obětovat a může ztracený čas někdy vrátit zpátky? Zvládne člověk vše, hlavně když v to bude věřit?
V části Jizvy na zip se skloubilo profesionální psaní s myšlenkou staršího muže, který si na zodpovězení některých otázek musel, vlivem nepříznivosti režimu, počkat na příznivější dobu. Životní bilancování v kontextu mladého dívčího života. Co jemu uteklo? Co má ona dívka před sebou? Mohou si být přes (ne)jen věkový rozdíl ku pomoci?
Nejenom z plamene je cítit teplo. Ale i z účasti. Z myšlenky a skutku. A z bolesti jizev vzejde slunce. Tisíc sluníček, který vycházejí všude tam, kam jsme se dříve nepodívali. Nejdřív pravda a potom krása. A už nikdy obráceně, holčičko. Tak to říkal. (kapitola 27)
V části Jizvy na zip se skloubilo profesionální psaní s myšlenkou staršího muže, který si na zodpovězení některých otázek musel, vlivem nepříznivosti režimu, počkat na příznivější dobu. Životní bilancování v kontextu mladého dívčího života. Co jemu uteklo? Co má ona dívka před sebou? Mohou si být přes (ne)jen věkový rozdíl ku pomoci?
Na určité existenciální otázky, které tvoří podstatu knihy, nenalezneme odpověď, naopak dojde k neočekávanému obratu v podobě masopustu. Celý koncept díla to dost narušilo a nepůsobilo to přirozeně. I přes tento obrat mě titul velice bavil. Je patrná autorova zkušenost a kniha se čte lehce a se zájmem.
Druhý oddíl Bylo debilo je spíše vata z více či méně humorných příhod, které autor jako redaktor v době minulé přislíbil otisknout. Cestu ke čtenářům si však text našel až teď. Zážitky se vztahují na naši československou lidovou armádu a na příhody v ní a s ní spojené. Někdy zůstává až rozum stát, co vše bylo možné.
Osobně mi přišlo, že Bylo debilo vyšlo spíš za účelem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Určitou vypovídající hodnotu o tehdejší době to zajisté má, ale v porovnání s autorovým předchozím vyzrálým textem to hodně připomíná slohová cvičení žáků základní školy. Těším se na další knihu Jana Krůty, která vyjde pouze s jeho textem. V tomto případě opravdu znamená, že méně je někdy více.
Dveře.Cvičení. Kolona aut vyjela do určeného prostoru. Vymlácený opuštěný statek. Noc. Zima. Kapitán: „Všetci sa k sebe pritisknete, abyste sa zahriali. Na východnej fronte za vojny som spal v zime tridsať stupňov pod nulou v takejto miestnosti. Ale bol som chytrý. Vysadil som dvere a prikryl som sa nimi, abysom nezmrzol...“ M. Rožánek (Tachov)
Osobně mi přišlo, že Bylo debilo vyšlo spíš za účelem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Určitou vypovídající hodnotu o tehdejší době to zajisté má, ale v porovnání s autorovým předchozím vyzrálým textem to hodně připomíná slohová cvičení žáků základní školy. Těším se na další knihu Jana Krůty, která vyjde pouze s jeho textem. V tomto případě opravdu znamená, že méně je někdy více.
Obálka na Jizvy na zip působí decentně a ukazuje dva póly, mezi kterými je určitá propast. Oproti tomu Bylo debilo působí bláznivě stejně jako obsah knihy. Barevná karikatura jednoho zeleného mozku.
Anotace:
Novela o noci, kdy se protnuly jizvy na těle a na duši...
Známý novinář v mezní životní situaci a neznámá dívka. Ona po automobilové havárii, on s jizvou, která se rozevírá kdykoliv přemýšlí o své minulosti. Příběh o silném citu, který exploduje za podivných okolností. Součástí textu je hrdinův zápisník se sbírkou neuvěřitelných, leč autentických příběhů o tom, v čem jsme žili, nazvaný Bylo-debilo.
Jan Krůta – Jizvy na zip / Bylo debilo
Nakladatelství: Epocha, Koedice s nakladatelstvím Arcadia Art Agency
Žánr: novela, humorné
Rok vydání: 2004
Počet stran: 176
Vazba: vázaná
Komentáře
Okomentovat