Rozhovor s autorem Janem Dobšenským IV. - Knižní tipy

Poslední část rozhovoru s Janem Dobšenským, autorem fantasy ságy  Yorrân, se samozřejmě týká knižních tipů! V předchozích částech jste měli možnost dozvědět se více nejen o autorovi, ale také jeho románech. Druhý díl můžete podpořit na startovači a v případě, že si nejste jistí, zavítejte klidně na webové stránky nebo Fb.

Na naší Fb stránce Podporujeme české autory je ihned na hlavní stránce soutěž o dva romány této ságy! 

Zdroj: Jan Dobšenský

Jakým knihám dáváš ty sám přednost? 

V úvodu téhle otázky musím napsat, že mé vlastní psaní mě bohužel připravilo o radost ze čtení. Tak to v životě chodí, že za všechno co v životě získáme, zaplatíme tím, že něco jiného ztratíme. Od té doby co se věnuji psaní, už jsem si žádnou knihu takříkajíc neužil.  Jakmile se pustím do čtení čehokoliv, co má nálepku beletrie a je úplně jedno zda je to fantasy, thriller, sci-fi nebo historický román začne můj analytický mozek to dílo pitvat.  Jak je vystavěna pointa? Jak je popsaná tahle scéna. Jak jsou zvládnuté dialogy?  Jsem na tom asi jako učitel češtiny, který ze setrvačnosti v duchu opravuje gramatiku a sloh i v politických komentářích, které si přečte někde na netu.  Které knihy mě baví, asi bych měl, vzhledem k výše uvedenému, použít spíše minulý čas? Ty, ke kterým se mohu vracet a zaujmou mě i při druhém nebo třetím čtení.  Jsou knihy prvoplánové s jednoduchou dějovou linkou, které přečtete jednou, pobavíte se, ale už nemáte důvod je vzít do ruky znova. Tím nechci říct, že jsou snad špatné. Naopak. V mé knihovně však končí hlavně ty, ve kterých najdu takové to okřídlené „story behind story“. Pokud tam tohle „kouzlo“ objevím, tak je mi v podstatě lhostejné z jakého jsou žánru. Takže v mé knihovně bys našla  P.Coelha, E.Hemigwaye, J.Londona, J.R.Tolkiena, D.Millmana, C.Castanedu, R.Byrne, E.Tolleho, H.Sienkiewicze, D.M. Ruize, J. Haška, D.Browna. E.M. Remarqua…  No to je fakt hezký „pall mall“, když se na to dívám. :) Abych nezapomněl, polovinu mé knihovny tvoří literatura faktu.

Jsou nějací autoři, kteří tě svou tvorbou inspirovali k tomu, abys začal psát?  Tvé oblíbené fantasy dílo? 

Neřekl bych, že mám oblíbené fantasy dílo jednoduše proto, že můj přehled po fantasy světě za moc nestojí. Myslím si, že by mě s přehledem strčil do kapsy, kde jaký trochu sečtělý příznivec tohoto žánru. Ale vím, co bych napsat chtěl nebo k čemu bych se chtěl alespoň na dohled přiblížit. Starou hrdinskou ságu. A tak hledám vzory v tomhle odlehlém, zaprášeném a zapomenutém koutě literárního světa. Takže mé vzory či předlohy? Kulatý stůl krále Artuše, staré řecké báje Illias a Odysea, ruské byliny, starogermánský epos O Nibeluzích, Tristan a Isolda. A poslední dobou mě opravdu hodně zajímají staroindické eposy, mezi nimiž vede Bhagavadgíta. Tak a mám pocit, že teď jsem si definitivně zavřel dveře do čtenářského světa. Neměli bychom tuhle otázku raději vypustit? :))

Jakému žánru se ty osobně vyhýbáš a proč? 

Horory a pak knihy, kde na vás z každé stránky chlístne vědro krve. Chápu, že ve spoustě příběhů je to jen nadsázka, fikce, ale prostě to nemusím. Teď mě někdo ze čtenářů asi obviní z toho, že jsem měkota. Jak je libo. Třicet let se věnuji bojovým sportům a těch boulí a modřin bych se už dnes nedopočítal. Mé důvody jsou, ale z jiného soudku. Myslím si, že náš svět už je sám o sobě dost brutální a děsivý, stačí otevřít oči a rozhlédnout se. To, že v české kotlině nefouká vítr, ještě neznamená, že jinde nezuří hurikán. Vystudoval jsem fyziku a dodnes se o ni zajímám a přiznám se, že mě fascinují poslední závěry kvantové teorie. Nevím, nakolik znají čtenáři její poslední postuláty, ale lze je zjednodušit do jediné věty. Svým myšlením a produkty své mysli měníme a tvoříme svět, ve kterém budeme žít my nebo naši potomci. A jak jsem uvedl kdysi na svém facebookovém profilu: „Nechtěl bych prožít svou další existenci v některém z těch temných post-apo světů.“ Takže za sebe nevidím žádný rozumný důvod do něj tvorbou nebo čtením ještě další dávku téhle temné energie přilévat. V mém světě se také stahují temná mračna, ale je to jen proto, aby vyniklo světlo, které v něm svítí.

Je nějaký knižní hrdina či hrdinka, se kterým bys rád zažil jeho dobrodružství? Dáváš přednost ženským či mužským hlavním postavám?

Dnes je mi to jedno, ale přirozeně se mi lépe píšou ty mužské, do kterých se dokážu lépe „vtělit“ a procítit je. Popravdě řečeno, zpočátku jsem se ženských postav bál, vyhýbal jsem se jim. V prapůvodní osnově mého příběhu měly mít ženy jen epizodní role. Takové to křoví díky němuž vyniknou hrdinné mužské charaktery. :) Tímto se polovině obyvatel této planety omlouvám, protože po čase jsem se odhodlal, zkusil to a přiznám se, že to nebylo tak špatné, zkusit jednat a myslet jako žena. Zda se to podařilo, už posoudí čtenářky sami. Konečně ohodnotit to mohou hned v ukázce k tomuto rozhovoru. Navíc jsem se naučil jednu věc. Dnes si dokážu postavu, jejíž příběh zrovna píšu „pozvat“ a požádat ji, aby mi ho převyprávěla. Pak už nejsem spisovatel, ale jen zapisovatel. :)

Co si myslíš o našem projektu Podporujeme české autory?

Skvělý. Konečně to někoho napadlo. Jen houšť a větší kapky. Myslím si, že to je skvělá platforma pro to, aby se začínající čeští autoři nemuseli schovávat pod anglické pseudonymy a mohli si vybrat nějaké hezké české jméno. :)  Držím palce a přeji hodně úspěchů.



Komentáře