Přinášíme vám druhou část rozhovor s Richardem Skolkem; autorem klukovského deníčku Moudré z nebe. V té první jsme Richarda vyzpovídaly jako spisovatele a lektora tvůrčího psaní a dnes se na něho zaměříme jako na čtenáře. 😊
✴ ✴ ✴
Co máte momentálně rozečteného?
Právě teď dočítám A Wild Swan: And Other Tales od Michaela Cunninghama, pak se chystám na Nebe nemá dno od Hany Andronikové.
Jste „rychločtenář“, nebo jednu knížku čtete i několik měsíců?
Když je kniha napsána jazykem, který si užívám, nespěchám s ní. Mám to tak třeba u George Martina, Charlese Dickense nebo naposledy u Anthonyho Ryana.
Necháváte se někdy strhnout knižní marketingovou kampaní, nebo vás protěžované tituly nechávají naopak chladným?
Nenechávám. Jako čtenář čtu to, co číst chci – pokud mě nějaká nová kniha zaujme, tak si ji rád přečtu, ale nepotřebuji držet krok s ostatními. Nedává to smysl ani z hlediska autorského – když budu číst knihy, které čtou všichni ostatní, budu nejspíš psát podobné texty.
Měl jste vztah ke čtení už jako dítě? Četli vám rodiče pohádky před spaním? :)
Přiznám se, že si nejsem jistý:). Ale asi ano. Jako malý jsem četl hodně, na střední škole to ale potom nějak vymizelo a dlouho jsem četl jen povinnou četbu. Nechybělo mi to. Někdy před třemi lety jsem na Vánoce dostal čtečku, a s ní i možnost dostat se ke spoustě knih, které se v českém knihkupectví nebo v knihovně sehnat nedají, a najednou se mi připomnělo, jak je čtení fantastické. Od té doby zase čtu hodně.
Kteří autoři jsou pro vás zárukou kvalitního čtenářského zážitku?
Některé už jsem zmínil – George Martin, Charles Dickens. Dále určitě Orson Scott Card a Isaac Asimov. Z českých Karel Čapek a Kateřina Tučková. A pokud bych měl říct nějaké ne až tolik známé jméno, určitě bych doporučil Jaroslava Havlíčka.
V jednom rozhovoru jste uvedl, že se k přečteným knížkám vracíte jen výjimečně. Jaké knihy spadají právě do těch výjimek?
Na tomto místě jsou zatím jen dva autoři – George Martin a Orson Scott Card. Považuji je za současnou spisovatelskou špičku.
Čtete humoristickou literaturu nebo k ní tíhnete pouze při psaní?
Spíše výjimečně. Rád si ale přečtu například fejetony.
Vlastníte nějakou učebnici tvůrčího psaní?
Nevlastním. Doporučil bych ale výbornou útlou knížečku O psaní, kterou napsala Alexandra Berková.
Jak často zavítáte do knihkupectví? Odcházíte odtud někdy s prázdnou? :)
Tady se asi předpokládá nějaká standardní odpověď typu „jsem tam denně a odcházím s plnou brašnou“. Pravdou ale je, že do knihkupectví chodím jen velmi výjimečně. Zajímají mě příběhy, nikoliv vlastnictví knihy, a tak si ji můžu stejně dobře přečíst ve čtečce; elektronické verze navíc bývají levnější. Není mi také lhostejné životní prostředí a líbí se mi filozofie minimalismu, takže kromě čestných výjimek papírové knihy nekupuji. (Uvádí se, že pokud na čtečce přečtete alespoň dvacet knih, je váš dopad na životní prostředí menší, než pokud si je kupujete v papírové podobě.) Klasických papírových knih mám doma méně než třicet.
Kdybyste měl čtenářům doporučit tři knihy, které jste přečetl v posledním roce, které by to byly?
Nekonečný příběh od Michaela Endeho, O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby od Catherynne M. Valente a Píseň krve od Anthonyho Ryana.
A jedna „netradiční“ otázka na závěr. 😊 Mít možnost stát se na jeden den jakoukoliv literární postavou, jakou byste si vybral a proč?
Rád bych se podíval do Středozemě, do nějaké poklidnější části. Takže třeba Elrond.
 |
| Zdroj |
Komentáře
Okomentovat