A máme tu třetí autorský rozhovor v rámci projektu Podpora (začínajících) českých autorů. Jsme rády, že autoři souhlasí s tím, abychom je po zrecenzování jejich knih ještě zahrnuly všetečnými dotazy, šťouraly jejich hrdiny v nose a hledaly hloubku, nakukovaly do jejich knihovniček... Zkrátka, že nám umožní podat vám ty nejzajímavější informace o samotných autorech, jejich knihách a inspirovaly vás četbou, kterou nám do našeho Světa mezi řádky doporučí. :o)
Tentokrát jsme vyzpovídaly Terezu Mikulovou, autorku knihy Kletba osudu. Recenzní e-výtisk jsme dostaly od autorky poté, co jsme o něj zažádaly v konkurzu na knihu. Největším překvapením pro mě byla délka knihy, protože jsem zvyklá na obsáhlejší díla. Zlákala mě anotace a také velmi originální nápad na knihu.
Odkaz: Recenze KLETBA OSUDU - Tereza Mikulová
Autorce mockrát děkujeme za rozhovor a takřka vyčerpávající odpovědi, kterými nás obdarovala. Také děkujeme za krásné video, které nás nadchlo. :o)
Byl to moc příjemný rozhovor a my jsme rády, že jsme měly možnost poznat Terezu Mikulovou o trochu více, protože je to nejen autorka knihy Kletba osudu, ale také blogerka Z novinářského deníčku (Odkaz Fb) a dokonce i youtuberka. :o)
Tentokrát jsme vyzpovídaly Terezu Mikulovou, autorku knihy Kletba osudu. Recenzní e-výtisk jsme dostaly od autorky poté, co jsme o něj zažádaly v konkurzu na knihu. Největším překvapením pro mě byla délka knihy, protože jsem zvyklá na obsáhlejší díla. Zlákala mě anotace a také velmi originální nápad na knihu.
Odkaz: Recenze KLETBA OSUDU - Tereza Mikulová
Autorce mockrát děkujeme za rozhovor a takřka vyčerpávající odpovědi, kterými nás obdarovala. Také děkujeme za krásné video, které nás nadchlo. :o)
Byl to moc příjemný rozhovor a my jsme rády, že jsme měly možnost poznat Terezu Mikulovou o trochu více, protože je to nejen autorka knihy Kletba osudu, ale také blogerka Z novinářského deníčku (Odkaz Fb) a dokonce i youtuberka. :o)
Autorka knihy Kletba osudu Tereza Mikulová (*1995) pochází ze Vsetína. Ze studia historie-muzeologie přesedlala na obor česká filologie-politologie a evropská studia, ale jelikož by se ráda stala novinářkou, chystá se v nejbližší budoucnosti přihlásit na sportovní žurnalistiku. Kromě psaní povídek a článků do studenstkého časopisu Univerzity Palackého v Olomouci pojmenovaného podle stejnojmenného filmu Helena v krabici, se také věnuje vlastní literární soutěži a mimo svět psaného slova se vždycky ráda podívá na dobrý hokej.
Dívala jsem se, že studuješ filologii češtiny a chtěla bys být novinářkou. Kdyby nevyšla novinařina, uvažovala jsi o práci v nakladatelství, když máš tak blízko ke knížkám?
O práci v nakladatelství jsem uvažovala a a myslím, že by mě bavila - nedávno jsem posílala životopis do nakladatelství CooBoo, které hledalo literárního redaktora. To bohužel nevyšlo, ale já s tím počítala, jelikož jsem na tuto pozici neměla potřebné schopnosti ověřené studiem na vysoké školy... ale do konce srpna jistě nějaké životopisy nakladatelstvím rozešlu. Čím jsem starší, tím méně by mi vadilo přestěhovat se třeba do Prahy za prací.
Píšeš pro studentský časopis Helena v krabici. Přispíváš jen recenzemi na knihy, nebo trénuješ psaní i na jiných druzích článků?
Recenze jsem do Heleny napsala tři, vlastně jsem mnohem raději přispívala do té tištěné části Heleny v krabici, kde k mým nejdelším článkům patřila reportáž z knižního veletrhu LITR, který se v Olomouci na začátku zimního semestru konal. Takže vlastně ano, trénuji psaní i na jiných článcích. Ostatně, ještě na starém blogu byly recenze na vedlejší koleji a hlavní náplní blogu byly právě články, které zde napíšu jednou za uherský rok.
A na jaké články jsi dřívější blog zaměřovala? A proč jsi přešla na pouhé recenze?
Já psala takové obecné články a snažila jsem se vždy reagovat na aktuální téma týdne, co bylo na blog.cz, také jsem tam zveřejňovala věci, co dneska s klidným svědomím hodím na facebookovou stránku blogu... vlastně sama nevím, proč jsem přešla pouze na recenze, to se stalo nějak samo s tím přechodem na blogspot, kdy jsem se ty recenze snažila i trochu více propracovat, než jak vypadaly na předchozím blogu. Patrně to mělo co dočinění s mým blogovým vývojovým procesem, kdy jsem našla něco, co mě opravdu baví - tedy, ne že by mě jiné články nebavily, ale hodně záviselo na tom, jak mi sedlo téma, co se zrovna stalo a tak... mám dojem, že poslední takový článek, který jsem ale zveřejnila už na tomhle blogu, byl o uprchlících. Ale třeba se k tomuto typu článků zase vrátím, až bude chuť.
Zveřejňuješ někde ve virtuálním prostoru svoji autorskou tvorbu? Nebo je Kletba osudu jediná a všechno ostatní píšeš do šuplíku?
Na Wattpadu. (Odkaz na Terky profil: https://www.wattpad.com/user/mikulovatereza). Nebo občas i na samotném blogu, ale tam mám opravdu vyloženě jednorázové povídky. Dříve jsem také častěji zveřejňovala na blogu povídky na téma týdne, ale poslední dobou jsem schopna napsat opravdu jen tu recenzi, příběhy, co tu mám rozepsané, čekají na to, až se mi zase dostane inspirace. 🙂
Všimla jsem si, že na svém blogu pořádáš už několikátý ročník literární soutěže. Mohla bys nám přiblížit, v čem spočívá?
Každý měsíc vymyslím nějaké téma (snažím se vymýšlet takové, které se hodí k danému měsíci) a soutěžící na něj musí napsat libovolnou povídku, ale samozřejmě by v ní mělo být obsaženo to téma. Nemusí být nikterak dlouhá, ale povídky pod dvě normostrany povoluji jen dvě, maximálně tři, za rok. Výhodou pak je, že se nic nestane, když se soutěžící nezúčastní jednoho z kol.
A vyhlašuješ pak vítěze, nebo jenom došlé povídky zhodnotíš a zašleš účastníkům tu zpětnou vazbu?
Povídky hodnotím dohromady v jednom článku, kde pak vyberu dva vítěze, kteří vyhrají buď záložky, nebo knihu, o kterou se v daném měsíci hraje. Tedy, knihu vyhraje samozřejmě jen ten jeden. V tomto roce mám bohužel s hodnoceními obrovské zpoždění... občas bych řekla, že by mě soutěžící kvůli těm mým zpožděním nejraději zabili.
A teď ohledně tvé knihy...Každý teď píše upíry, draky a podobné a ty ses vydala vlastní originální cestou pohádek. Co tě k tomuto inspirujícímu tématu dovedlo?
Vlastně jsem si vzpomněla na své dětství, kdy jsem začala psát a úplně prvně jsem psala pohádky, no, a teď je takový hit předělávat pohádky do současného světa, tak jsem se zamyslela, která pohádka byla mou oblíbenou jak teď, tak v minulosti a moc adaptací na ni nebylo vytvořeno a napadla mě právě Šípková Růženka. Ale neřekla bych, že je cesta pohádek originální... vždycky jsem ráda psala horrory, thrillery, tohle jsem brala jako takovou oddechovku jak pro sebe, tak vlastně pro lidi, kteří si knihu přečtu. Něco, abych se do psaní zase dostala.
Z jakého důvodu jsi příběh vydala takhle krátký? Přece jen, díky tomu jsi neměla příliš možností, jak děj rozvinout a dotvořit charaktery. :o)
Brala jsem to opravdu jako takovou nenáročnou povídku, po pravdě řečeno jsem zprvu neměla v plánu ani pokračování, ale když jsem si to po sobě zpětně pročítala, byla jsem rozhodnuta, že se v pokračování nutně musím vyřádit (tedy až ho začnu psát a přepracuji Kletbu osudu). Myslím, že původně byla určena na Wattpad, kam by pravděpodobně pasovala víc, ale pak jsem se zamyslela, objevila stránku mákniha.cz a řekla si, že to zkusím i s takto krátkou knihou. Nechtěla jsem ztrácet čas a hrozně moc jsem knihu chtěla vydat, jen mi bylo jasné, že knihu od úplně neznámého autora asi nikdo nevydá a nechtěla jsem vydávat jako e-knihu delší příběh, kor když ho zatím ještě nemám dopsaný, natož upravený...
Asi slýcháš často o tom, že příběh je netradičně krátký a díky tomu má čtenář problém se vžít. Tušila jsi, že délka povídky, bude takovým problémem?
Takhle, moc dobře jsem věděla, že to nebude žádná pecka, žádný bestseller, který dostane Magnesii Literu...
Ale teď trochu vážněji - trochu jsem doufala, že ta krátkost knihy bude zvládnutelná tím, že to čtenáři minimálně bude líp ubíhat, a když ho nebude bavit, třeba mu zabere i méně času a tím dřív ji přečte a mrzí mě, že v tomhle ohledu jsem selhala... ale jsem fakt ráda, že jsem vydání knihy zkusila.
Ten svět, ve kterém se hlavní hrdinka ocitla, když se píchla do prstu, byl tvým originálním nebo jsi některé prvky přebrala z jiných knih?
Rozhodně jsem se snažila být originální. Vždycky jsem se snažila vytvořit nějaký vlastní svět, ale nikdy se mi to nedařilo, takže je klidně možné, že jsem nějak nevědomky určité prvky přebrala... v tomhle jsem bohužel takový laik a ve vytváření světů se mám ještě co učit - obdivuji lidi, kteří mívají tak neskutečně propracované světy, kdežto já vytvořila dle mého názoru jednoduchý barevný svět a snažila jsem se ho doplnit i trochou optimismu, což se mi doufám alespoň malinko povedlo.
Co bys ráda pro nové čtenáře ve své knize vyzdvihla? Čím bys je naladila na čtení?
Děkuji. Tak to je zapeklitá otázka... pokud mají rádi pohádky stejně jako já a chtějí na chvilku vypnout, nad ničím nepřemýšlet, představit si, že vlastní jednoho přátelského jednorožce a nechce se jim číst nic dlouhého, myslím si, že je to správná volba - ideální na léto k vodě, řekla bych?
Plánuješ vydat další knihu?
Určitě ano, ale nejdřív ji musím dopsat. Mám k ní i jakousi mapu postav, abych se v nich a v těch vztazích mezi jednotlivými postavami snadněji orientovala a tentokrát knihu plánuji jako thriller s určitými fantasy prvky bych řekla. Děj se však, na rozdíl od Kletby osudu, úplně odehrává v našem světě.
Jak tě vlastně napadlo stát se spisovatelkou? :o)
Ty otázky jsou čím dál zapeklitější... už jako malá, když jsem začala psát, jsem věděla, že chci vydat knihu. Minimálně proto, že mě bavilo psát a chtěla jsem mít důkaz, že se mi to povedlo, že jsem na této planetě opravdu žila... tuším, že už odmalička po sobě chci něco zanechat.
:o)) Jaké knihy preferuješ ty?
Já si ráda přečtu cokoli od thrillerů/horrorů, přes romantiku, až po fantasy, ikdyž k většině slavných fantasy knih si ještě stále hledám tu správnou cestu.
Co říkáš na náš projekt Podporujeme české autory?
Určitě je to skvělý nápad! Je opravdu parádní, že jste tenhle projekt vymyslely a my se tak můžeme dozvědět o autorech, kteří zatím neměli příležitost publikovat přes nakladatelství a dostat je tak do povědomí potencionálních čtenářů. :)
A teď ohledně tvé knihy...Každý teď píše upíry, draky a podobné a ty ses vydala vlastní originální cestou pohádek. Co tě k tomuto inspirujícímu tématu dovedlo?
Vlastně jsem si vzpomněla na své dětství, kdy jsem začala psát a úplně prvně jsem psala pohádky, no, a teď je takový hit předělávat pohádky do současného světa, tak jsem se zamyslela, která pohádka byla mou oblíbenou jak teď, tak v minulosti a moc adaptací na ni nebylo vytvořeno a napadla mě právě Šípková Růženka. Ale neřekla bych, že je cesta pohádek originální... vždycky jsem ráda psala horrory, thrillery, tohle jsem brala jako takovou oddechovku jak pro sebe, tak vlastně pro lidi, kteří si knihu přečtu. Něco, abych se do psaní zase dostala.
Z jakého důvodu jsi příběh vydala takhle krátký? Přece jen, díky tomu jsi neměla příliš možností, jak děj rozvinout a dotvořit charaktery. :o)
Brala jsem to opravdu jako takovou nenáročnou povídku, po pravdě řečeno jsem zprvu neměla v plánu ani pokračování, ale když jsem si to po sobě zpětně pročítala, byla jsem rozhodnuta, že se v pokračování nutně musím vyřádit (tedy až ho začnu psát a přepracuji Kletbu osudu). Myslím, že původně byla určena na Wattpad, kam by pravděpodobně pasovala víc, ale pak jsem se zamyslela, objevila stránku mákniha.cz a řekla si, že to zkusím i s takto krátkou knihou. Nechtěla jsem ztrácet čas a hrozně moc jsem knihu chtěla vydat, jen mi bylo jasné, že knihu od úplně neznámého autora asi nikdo nevydá a nechtěla jsem vydávat jako e-knihu delší příběh, kor když ho zatím ještě nemám dopsaný, natož upravený...
Asi slýcháš často o tom, že příběh je netradičně krátký a díky tomu má čtenář problém se vžít. Tušila jsi, že délka povídky, bude takovým problémem?
Takhle, moc dobře jsem věděla, že to nebude žádná pecka, žádný bestseller, který dostane Magnesii Literu...
Ale teď trochu vážněji - trochu jsem doufala, že ta krátkost knihy bude zvládnutelná tím, že to čtenáři minimálně bude líp ubíhat, a když ho nebude bavit, třeba mu zabere i méně času a tím dřív ji přečte a mrzí mě, že v tomhle ohledu jsem selhala... ale jsem fakt ráda, že jsem vydání knihy zkusila.
Ten svět, ve kterém se hlavní hrdinka ocitla, když se píchla do prstu, byl tvým originálním nebo jsi některé prvky přebrala z jiných knih?
Rozhodně jsem se snažila být originální. Vždycky jsem se snažila vytvořit nějaký vlastní svět, ale nikdy se mi to nedařilo, takže je klidně možné, že jsem nějak nevědomky určité prvky přebrala... v tomhle jsem bohužel takový laik a ve vytváření světů se mám ještě co učit - obdivuji lidi, kteří mívají tak neskutečně propracované světy, kdežto já vytvořila dle mého názoru jednoduchý barevný svět a snažila jsem se ho doplnit i trochou optimismu, což se mi doufám alespoň malinko povedlo.
Co bys ráda pro nové čtenáře ve své knize vyzdvihla? Čím bys je naladila na čtení?
Děkuji. Tak to je zapeklitá otázka... pokud mají rádi pohádky stejně jako já a chtějí na chvilku vypnout, nad ničím nepřemýšlet, představit si, že vlastní jednoho přátelského jednorožce a nechce se jim číst nic dlouhého, myslím si, že je to správná volba - ideální na léto k vodě, řekla bych?
Plánuješ vydat další knihu?
Určitě ano, ale nejdřív ji musím dopsat. Mám k ní i jakousi mapu postav, abych se v nich a v těch vztazích mezi jednotlivými postavami snadněji orientovala a tentokrát knihu plánuji jako thriller s určitými fantasy prvky bych řekla. Děj se však, na rozdíl od Kletby osudu, úplně odehrává v našem světě.
Jak tě vlastně napadlo stát se spisovatelkou? :o)
Ty otázky jsou čím dál zapeklitější... už jako malá, když jsem začala psát, jsem věděla, že chci vydat knihu. Minimálně proto, že mě bavilo psát a chtěla jsem mít důkaz, že se mi to povedlo, že jsem na této planetě opravdu žila... tuším, že už odmalička po sobě chci něco zanechat.
:o)) Jaké knihy preferuješ ty?
Já si ráda přečtu cokoli od thrillerů/horrorů, přes romantiku, až po fantasy, ikdyž k většině slavných fantasy knih si ještě stále hledám tu správnou cestu.
Co říkáš na náš projekt Podporujeme české autory?
Určitě je to skvělý nápad! Je opravdu parádní, že jste tenhle projekt vymyslely a my se tak můžeme dozvědět o autorech, kteří zatím neměli příležitost publikovat přes nakladatelství a dostat je tak do povědomí potencionálních čtenářů. :)
Komentáře
Okomentovat