Recenze: UVĚZNĚNI (Dana Šimková)

Když jde o život...



Anotace: 
Skupina českých novinářů se vydává na horskou chatu ve Švýcarských Alpách, aby zde oslavila silvestra. Oslavu však znemožní lavina, která hrozí, že chatu každým okamžikem zavalí. Jedinou možnou záchranu jim nabízí jeskyně Naděje, která v sobě ukrývá převýšení 700 metrů a šestnáct propastí, mezi nimiž je jedna z nejnebezpečnějších v celé oblasti - Dračí chřtán. I přes to všechno se vydávají na cestu vstříc téměř jisté smrti. V jejich stopách už jdou záchranáři. Podaří se jim dostat amatérské speleology ven živé?

Sledujte hrdinské činy i zbabělé jednání, prolézejte úzkými chodbami a zdolávejte nebezpečné propasti, zažijte pocit beznaděje a sílu opravdového přátelství!

Nakladatelství: Jiří Šandera
Rok vydání: 2014
Žánr: Dobrodružné, Literatura česká
Počet stran: 200

Za recenzní výtisk děkujeme autorce Daně Šimkové


Dana Šimková na fb


Zakoupit knihu Uvězněni



Když nám autorka nabídla své knihy k zrecenzování, sáhla jsem po prvotině UVĚZNĚNI kvůli anotaci, která mi přišla zajímavá. Ovšem věděla jsem, že to asi nebude zrovna nejsnadnější knižní svět, protože tento žánr obvykle nečtu. 

Jako plus vidím fakt, že autorka čerpala z oficiálních informací, na jejichž základě vystavěla beletrickou alternativu skutečnosti. 

Styl psaní je jednoduchý, odsýpá, i když jsem se zasekávala na přímé řeči z nejasných důvodů. Popisy, které autorka vytvořila, jsou podle mého pro čtenáře nejzajímavější a nejvíc mu dají. Informace, které se snažila z knihy poskytnout, zaujmou a poučí. Autorka vystupuje v knize spíše než vypravěč jako uvaděč a snaží se čtenáře vtáhnout do děje. U mě se to moc nedařilo, ale třeba jinému čtenáři to sedne více. 

"Teď mám ale špatnou zprávu. Hrozí laviny!" Jana zbledla. "Byl už vyhlášený krizový stav?" "Ještě ne, ale dostali jsme zprávu, že se blíží sněhová bouře s vichřicí a má trvat několik dní." 

Na začátku mě upoutalo představování vedlejších postav, které bylo sepsané hned za sebou a natolik neefektivně, že jsem si nezapamatovala ani jednoho. Já zrovna takové soupisy postav nemusím, protože mi to nic neřekne a navíc to čtenáře spíš nepříjemně zaskočí a stejně si ty postavy nepamatuje, když je jich vícero. Bohužel o čtyři stránky později se totéž děje znovu, jen s ještě více postavami, takže jsem se v tom zamotala úplně. Je to taková začátečnická chyba, která čtenáře na chvíli úplně vyřadí z provozu, protože neměl šanci si takové množství postav zapamatovat. Musela jsem se vracet na začátek, abych věděla, kdo je kdo a bylo to nepříjemné. Autorka tím zbytečně zahltila. Příště raději méně postav, protože se v tom čtenář jen ztrácí.

"Všichni tu zemřeme... zabije nás to... jsme tu odříznutí..." 

Díky takovému množství je nesnadné vystihnout charaktery postav a snad díky tomu byla nejvýraznější hrdinka Jana. Zbytek nebyl natolik rozvinutý, takže si k nim čtenář vztah nevytvoří.

Jana je velmi uvědomělá nesympatická hrdinka, která je zobrazována jako ta, která má jediná nápady a šéf ji nedokáže ocenit. Pracovní kolektiv ji nesnáší, podle ní z důvodu, že je na rozdíl od nich iniciativní. Tato hrdinka si mě nezískala, neměla jsem z ní příjemné pocity a celkově mi to kazilo čtivo. Ovšem musím uznat, že autorce se ji podařilo úžasně vystihnout. Takovou hlavní postavu, která budí silné negativní emoce, jsem snad ještě neměla možnost poznat.

Vybavoval se jí hrůzostrašný pocit, když v této chodbě musela strávit devět dní v průvanu s neutěšitelným hladem. 

Příběh plyne docela rychle, autorka se snaží vyhýbat zbytečné vatě, takže se čtenář brzy ocitá v jeskyni, ve které se převážná část děje odehrává. Velmi důmyslně popisuje vše, co se jeskyně a daného tématu týká. Některé chvíle jsou opravdu napínavé. Já si to prožít nedokázala právě díky averzi na hlavní hrdinku, což mě mrzelo, protože věřím, že jinak by mě to zaujalo mnohem víc. 

Líbilo se mi poukázání na mezilidské vztahy v nebezpečném prostředí. Na chování jedinců ve stresových situacích. Tím si mě získala, ovšem díky Janě mi některé situace vyznívaly spíše groteskně.

Jakmile do ní jednou vlezeme, jsme odkázáni sami na sebe a musíme za každou cenu najít cestu ven. Nikdo nebude vědět, kde jsme a co se s námi děje." 

Co čtenářky povzbudí, jsou náznaky lásky i mezi nebezpečím a bezmocí, kterou se podařilo autorce vhodně zakomponovat do textu. 

V knize nebezpečí číhá na každém kroku. Nikdy netušíte, co bude následovat v příštím kroku a jak se hrdinové zachovají. Zda si vzájemně nevjedou díky nervozitě do vlasů a nebudou se snažit povraždit, nebo omylem nesklouznou a někde se sami nezmrzačí. Je to závod s časem, protože v takové zimě, bez pořádných zásob, je problém přežít. Ovšem hrdinové dělají maximum pro to, aby se jim s celou výpravou podařilo projít jeskyní až na konec.

Pro mě bylo nejhorší, že mi všechno přišlo tak nějak jednotvárné, jelikož takové filmy nesleduji a knihy nečtu, tak ve mně z knihy mnoho nezůstalo. Pokud mohu říct, tak kniha je vážně pro ty, kteří podobné žánry čtou a baví je.

Knižní obálka: 
Já si myslím, že je dostačující. Přijde mi svým způsobem zvláštní a originální. Ke knize se rozhodně hodí. Autorem obálky je sama autorka a je vidět, že se jí podařilo svou tvorbu vystihnout.

Komentáře

  1. Dobrá recenze. Škoda, že ti kniha nesedla, ale občas se prostě stane. Mně se téma zdá docela dost zajímavé, ale zatím neplánuji po knize sáhnout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Katko. Můj žánr to není a to představování postav bylo špatné, ale kdo má rád takovéhle napětí, myslím, že by se mu to mohlo líbit. :o)

      Vymazat
  2. Já jsem si oba dva díly koupila u samotné autorky, takže je mám i s věnováním. Pravda je, že Jana je fakt dost nesympatická, ale díky tomu se mi kniha četla ještě rychleji. Moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  3. Právě jsem knihu dočetla, nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout. Výraz "strhující drama" je opravdu výstižný. Veliká poklona autorce!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat